Windmaster 2 - ruční anemometr

Jsou určité věci, které bych velmi rád vlastnil, ale pokaždé je mi líto peněz, abych si je koupil. A právě jednou takovou věcí je ruční anemometr - měřič rychlosti větru. Naštěstí existují záležitosti jako narozeniny, díky nímž lze získat podobné předměty "zadarmo". Touto cestou se ke mě dostal i ruční anemometr Windmaster 2 německé firmy Kaindl electronic. Vždy jsme si přál mít přesně změřeno "kolikže to dneska fouká" a ne jen to odhadovat od oka. Díky tomuto šikovnému zařízení si to dnes mohu změřit zcela přesně. Anemometr byl zabalen v papírové krabičce a bublinkovém igelitovém obalu. Uvnitř byl stručný návod v několika jazycích (čeština chybí). Tento návod je však prakticky zbytečný, protože obsluha je maximálně jednoduchá. Ovládání se sestává všehovšudy ze 2 tlačítek (I a M), přičemž jedno (I) má pouze funkci vypnout / zapnout. Druhým tlačítkem (M) pak pouze přepínáme jednotky, ve kterých se údaje zobrazují. To je celé.

Přístroj je vyroben ze solidního plastu stříbřité barvy. Velkou část přední strany zabírá displej z tekutých krystalů, na, kterém se zobrazují měřené údaje. Písmo displeje je velké a velmi dobře čitelné. Výhodou tohoto zařízení je trochu netypické umístění měřící vrtulky. Tato čtyřramenná vrtulka je totiž umístěna horizontálně v kovové klícce na horní straně přístroje. Díky tomu je velmi dobře chráněna před poškozením a zároveň je lhostejno z jaké strany vítr fouká. Není proto třeba natáčet anemometr podle směru větru a vždy máme správné údaje. Ovládací tlačítka jsou z černé gumy a jdou velmi lehce a přesně mačkat. Výrobce rovněž uvádí, že je anemometr vodotěsný, ale to jsem pro jistotu nezkoušel. Hmotnost se pohybuje kolem 95 g a přístroj svými rozměry (127 x 55 x 39 mm) nezabere příliš mnoho místa a přitom dobře sedne do ruky. Přístroj ukazuje kromě momentální rychlosti větru i průměrnou a maximální naměřenou hodnotu od zapnutí. Pro hrubší orientaci v levém dolním rohu narůstá sloupec s čísly odpovídající beaufortově stupnici rychlosti větru. Na displeji se ukazují všechny údaje najednou a není třeba mezi nimi nijak přepínat. Přepíná se pouze jednotka v jaké jsou údaje uváděny. K dispozici jsou metry za sekundu, kilometry za hodinu, míle za hodinu a uzly. Anemometr je napájen kulatou baterií, ke které je snadný přístup kruhovým otvorem v zadní části. Výrobce uvádí, že na jednu baterii by měl přístroj vydržet v provozu několik let, ale i případná výměna baterie je zcela snadná. Na spodní straně je přístroj vybaven standardním závitem, kterým je ho možné přišroubovat například je stativu fotoaparátu nebo videokamery. Anemometr je pak lze umístit na letišti a pouze se chodit dívat, jak nám to dnes fouká a není třeba držet pokaždé přístroj nad hlavou. Jako nevýhodu, kterou bych mohl přístroji vytknout je, že neurčuje směr větru. Na druhou stranu k tomuto účelu je na letišti buď přehlednější větrný pytel nebo fáborek a navíc většina modelářů má stejně na anténě přivázanou nějakou tu mašli, která jim směr větru spolehlivě určuje. Absenci měření směru vyvažuje pevná a odolná konstrukce a kompaktní provedení. Nejprve jsem myslel, že je škoda, že model nemá i nějakou paměť pro naměřené údaje, ale v praxi jsem taková funkci v podstatě nepotřeboval. Za daleko větší nevýhodu však považuji cenu, která se pohybuje okolo 2 tisíc korun. To mi za takovéto jednoduché zařízení připadá dost - alespoň pro běžného modeláře. Pro někoho, kdo potřebuje znát rychlost větru opravdu přesně to možná není tolik, ale já nebýt narozenin, tak si za tyto peníze koupím raději něco jiného a rychlost větru budu i nadále odhadovat podle listí na stromech. Každopádně jsem rád, že toto zařízení mám a i ostatní modeláři se rádi přijdou podívat, jakže to s tím větrem dneska doopravdy je. Určitě potěší vědět, že ta vichřice, která se náhle přiřítila a málem nám nedovolila přistát, měla opravdu 20 m/sec - "vědecky" změřených - a my jsme ji hrdinně ustáli a dostali letadla na zem.

Vzduchoplavec