Rady začínajícím modelářům - začínáme s RC modely

Při létání se svými RC modely, zejména na louce za panelákovým sídlištěm, se často setkávám s dotazy kolemjdoucích „jak na to“ , „to bychom si mohli taky pořídit“ apod. Modelářství je krásný koníček, ale drahý, chtěl bych těmito řádky pomoci letitými zkušenostmi mými a mých kamarádů všem začínajícím modelářům tak, aby se vyvarovali začátečnických chyb a případných zklamání.
Ideální začátek je pod vedením někoho zkušenějšího. Poradí při výběru modelu a pokud nekoupíte již hotový set, pomůže případně i se stavbou, s instalací RC vybavení a zalétáním. Obrátit se o radu můžete i na modelářské kluby, kterých jsou po celé republice desítky, některé mají i vlastní modelářské kroužky s instruktory. Záměrně neuvádím poradenství v kamenných obchodech, mám ještě v paměti případ z mého okolí, kdy začínající dospělý finančně zajištěný modelář si nechal poradit v prodejně a odvezl si model s výbavou v ceně něco málo přes 20 tis. Kč s ujištěním, že to zvládne, není to tak složité… Zbytky z prvního „letu“ má dodnes v bedně v garáži. Majitel obchodu má šikovného prodavače. Nechtěl bych to paušalizovat, jsou i prodejci, kteří poradenství mají v nabídce, je to však jen o penězích. Konkrétním tipům na výběr vhodných modelů se budu věnovat v jiné kapitole.
Nejjednodušší, i když obecně méně oblíbené jsou RC větroně. Doporučil bych model s elektropohonem, aby odpadly starosti s vlekem. Začínáme-li „od nuly“, bude investice do vybavení dost vysoká, obchody však  nabízí i hotové sety za příznivé ceny pro začátečníky, ideální pro výuku létání. Většina kluků sice vidí raději Mustanga, Spitfira, ale tudy cesta k úspěšnému začátku nevede. Já sám jsem způsobem, o kterém píšu, naučil létat za poslední rok dva modeláře, jeden z nich dnes létá velmi slušně s akrobatem na spalovací motor.
Nyní je model na stole, instalace RC vybavení hotová, před odjezdem na plochu je třeba zkontrolovat několik důležitých věcí : Model musí být nepokroucený, souměrný podle všech tří os. Zkontrolujeme polohu těžiště, u většiny modelů je uvedena na plánku nebo v návodu. Obecně by měla být mezi 30 – 50 % hloubky křídla (měřeno od náběžné hrany), připomínám, že polohu těžiště kontrolujeme na modelu s plným vybavením – model připraven k letu.
Zmíním se stručně o přiřazení kniplů základním ovládacím funkcím (MODE). Některé vysílače mají Mode přednastavené (výrobce to přímo uvádí), u jiných je možnost volby. Obecně se nejčastěji používá Mode 1 – pravý knipl : plyn/křidélka, levý knipl : výškovka/směrovka. Mode 2 – pravý knipl : výškovka/křidélka, levý knipl : plyn/směrovka. Mode 3 – pravý knipl : plyn/směrovka, levý knipl : výškovka/křidélka. Mode 4 – pravý knipl : výškovka/směrovka, levý knipl : plyn/křidélka. Doporučuji vybrat jedno přiřazení, zvyknout si na něj a neměnit ! Model pak vydrží letuschopný mnohem déle.
Nastavení výchylek serv : U programovatelných RC souprav je možnost nastavení velikosti výchylek serv umožněna funkcí ATV (Adjustable Travel Volume) nezávisle pro oba směry v rozsahu 0 – 100 % včetně trimu, u jednodušších RC souprav je možné jednoduché nastavení podle schematických obrázku v závěru článku.
Ještě doma si zkusíme zvyknout na správný postup zapínání a vypínání RC soupravy :
Před startem : 1. Zapnout vysílač ,   2. Zapnout přijímač
Po přistání : 1. Vypnout přijímač ,   2. Vypnout vysílač
Je-li všechno v pořádku, vydáme se k prvnímu záletu na plochu.  Pro zalétání si vybereme den s pěkným počasím, bezvětří nebo lépe mírný vítr. Po příjezdu na plochu je VELMI důležité podívat se, zda není v dohledu jiný modelář. V takovém případě NIKDY nezapínejte vysílač, ale dojděte se s ním domluvit, na jakém kmitočtu létá. V současnosti, v době rozmachu 2,4 GHz to není potřeba, ale předem nevíte, jakou frekvenci kolega na opačném konci používá.
Tolik obecně k pořízení modelu a přípravě k letu. Tipy na vhodné modely a základy pro zalétání se budeme věnovat v dalším pokračování.